Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj a profilace souboru Laterny Magiky
Zápotocká, Eva ; HAYASHI, Lucie (vedoucí práce) ; JANEČEK, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem souboru Laterny magiky a přibližuje styčné body svého působení do roku 2009. Zároveň udává informace o založení tanečního souboru, o jeho členech, choreografech a baletních mistrech. Dále se zabývá nejvýznamnějšími tituly, které byly v historii Laterny magiky uvedeny, představuje choreografa, tanečníka a pedagoga Jeana-Pierra Aviotta jako významnou osobnost v rozvoji tanečního souboru.
Od operety k muzikálu
Bár, Pavel ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Disertační práce popisuje vývoj zábavněhudebního divadla ? operety a muzikálu především ? v Československu po roce 1945. Analyzuje konkrétní inscenace, sleduje významná vývojová období tohoto druhu divadla a také proměny přístupu totalitního režimu k jeho existenci a uměleckému vyjadřování, a to nejen v celkovém kontextu změn divadelního systému či společenské a politické situace u nás, ale i v kontextu vývoje v zahraničí. Ačkoliv se zabývá především děním ve velkých zábavněhudebních divadlech (zejména v pražském karlínském divadle), neopomíjí ani malé či regionální scény a jejich zásadní inscenace. Disertační práce vychází jak z existující literatury, tak především z autentických dobových pramenů, svědectví a vzpomínek.
Hra Franka Wedekinda"Probuzení jara" na českých jevištích
Macáková, Karolína ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého dramatika Franka Wedekinda, především jeho v pořadí druhou hrou Frühlings Erwachen (Probuzení jara). Provádí stručný exkurz do historie inscenování hry na českých jevištích. Na základě zapůjčených záznamů a dobových kritik podrobněji analyzuje dvě poslední české inscenace - inscenaci divadla Disk z roku 2007 a inscenaci Komorní scény Aréna z roku 2008. Bakalářská práce zmiňuje také historický kontext tvorby autora a témata obsažená v jeho ostatních hrách - Lulu (Lulu), Die junge Welt (Mladý svět) a Franziska (Franziska). Snaží se nalézt témata charakteristická pro autora a zabývat se jejich aktuálností či inscenačními možnostmi v současném divadle.
Karel Dostál mezi filmem a divadlem
Burianová, Zuzana ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Karla Dostala. První kapitola po-skytuje biografické údaje a snaží se o základní mapování jeho osobnosti. Následující kapitoly se věnují jeho tvůrčí činnosti v divadle i ve filmu. Práce je rozdělena podle profesních oborů ? Karel Dostal jako herec a Karel Dostal jako režisér. Zaměřuje se především na působení v Národním divadle, kde Karel Dostal strávil nejdelší část své kariéry. Popisuje několik inscenací, které režíroval. Vybrané inscenace jsou roz-děleny do několika tvůrčích období, které se navzájem liší výraznou změnou režijního rukopisu. Většina inscenací je podložena jak obrazovým materiálem, tak dobovou kritikou. Další částí je rozbor několika jeho rolí v divadle i ve filmu. Tyto popisy herec-kého výkonu mají sloužit k vyvrácení vědomosti o Karlu Dostalovi jako herci malých a bezvýznamných rolí. Zároveň tato diplomová práce poukazuje na celou šíři nezpra-covaného materiálu o určující osobnosti českého divadla.
Problematika souboru po roce 1989
Etlíková, Barbora ; CÍSAŘ, Jan (vedoucí práce) ; TICHÝ, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je načrtnutí vývoje motivačně-organizačního subsystému divadla v České republice po roce 1989. V první kapitole autorka shrnuje vývoj této oblasti v etapě předchozí, která počíná v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Zabývá se zde také vývojem divadla obecně, jakožto umělecko-estetického systému. V tomto ohledu se však omezuje pouze na ty momenty, které přispívají k lepšímu pojmenování vlastního tématu práce. Zmiňuje je tedy tehdy, pokud se vztahují k subsystému motivačně-organizačnímu. Ve druhé kapitole se autorka pokouší ony podněty, jež s sebou přináší etapa počínající rokem 1989, pojmenovat a určit, jaký mají vztah k té předchozí. Také zde se zabývá otázkami umělecko-estetickými, ale pouze do té míry, do jaké mohou přispět ke zpřehlednění problematiky. V závěru shrnuje ony nově nalezené principy a pokouší se pojmenovat jejich vztah k těm, které charakterizovaly etapu předcházející.
Praktické a teoretické aspekty postavení současných britských, irských a německojazyčných her v českém divadle po roce 1989
Schlegelová, Martina ; JOBERTOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá praktické i teoretické aspekty výjimečného postavení, které má po roce 1989 v českém divadle současná britská, irská a německojazyčná dramatika. Nejprve konfrontuje britský a německý divadelní systém, přičemž se zaměřuje zejména na procesy vyhledávání a podpory nových domácích autorů a statut divadelního autora ve společnosti a v divadle
Tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka v Divadle Komedie
Fleyberková, Klára ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (oponent)
Tématem této práce je tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka, dvou vůdčích osobností Divadla Komedie v letech 2002-2012. Autorka se zaměřuje pouze na jejich práci na této scéně a snaží se popsat některé principy, které oba tvůrci uplatňují. Po krátkém nastínění historie budovy a Pražského komorního divadla rozebírá jeho dramaturgické směřování, volbu témat obou tvůrců a jejich nakládání s textovou složkou díla. Posléze je pozornost přesunuta k formálním prvkům v jejich inscenacích - práce se postupně soustředí na scénografii, kostýmy, hudbu a různé vizuální efekty. Poslední část pak hovoří o některých společných a specifických prvcích výsledného inscenačního tvaru obou tvůrců, o jejich přístupu k herectví a ke kooperaci prostoru a textu. Nakonec je věnován prostor úvahám o fenoménu Divadla Komedie pod vedením Pražského komorního divadla, autorka se snaží pojmenovat možné důvody, proč právě tyto dvě osobnosti stvořily tak ceněnou scénu. Cílem této diplomové práce je z několika hledisek popsat tvorbu Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka pro Divadlo Komedie a přiblížit tak principy jejich práce a společné působení na jedné scéně.
Česká divadelní postmoderna a tvorba Jiř ího Havelky fenomenologická redukce fenoménu Havelka
Kubák, Ivo Kristián ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Práce se v první části soustředí na postihnutí současné generace režisérů, kteří do svých oficiálních tvůrčích období vstoupili až po roce 1989. Nachází mezi nimi tři základní linie inscenačních postupů a v druhé části se soustředí se na pětici režisérů této generace, jež v současnosti vyučuje na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU: Petra Tejnorová, Jiří Adámek, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a Jiří Havelka. Posledně jmenovanému se pak věnuje podrobně a ve třetí části této práce se na základě dostupných reflexí jeho dosavadní tvorby snaží zjistit, jak je tato tvorba přijímána kritikou i veřejností. V příloze je pak uvedena kompletní inscenografie Jiřího Havelky.
Obraz nepřítele v budovatelské dramatice
Smetanová, Barbora ; JANOUŠEK, Pavel (vedoucí práce) ; BOKOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na záporné postavy v žánru výrobního dramatu a dramatu z prostředí vesnice z let 1948?1953. Obsah i forma budovatelského dramatu byly svázány přísnými normami, které byly uměle vytvořeny, aby drama šířilo komunistickou ideologii a stalo se nástrojem převýchovy občanů ČSR. Témata budovatelského dramatu byla úzce svázána s politickými kampaněmi, což vedlo k jejich proměnám v čase. Je zajímavé sledovat tento vývoj, ve kterém se ve stejnou dobu objevovaly hry se stejnými tématy, stejnou intenzitou motivu třídního boje a pranýřující stejný typ nepřítele. Kromě rozdělení postav do tematicky podobných skupin, jejich popisu a příkladů z dramat, jsem značnou část této práce věnovala i historii a popisu dramatických žánrů té doby. Tento postup se ukázal jako nezbytný k vytvoření kontextu nutného k pochopení vývoje postav a zostřujícího se třídního boje. Tato bakalářská práce mapuje vývoj poměrně krátkého úseku budovatelské dramatiky, a to právě skrze záporné postavy. Je tak jakýmsi prvním krokem k podrobnějšímu zkoumání této poetiky. Budovatelské drama se stalo téměř zapomenutou formou. Je to pochopitelné, vzhledem ke své schematičnosti a tendenčnosti by dnes již nebylo možné ho inscenovat, snad jediné v rámci divadelního experimentu. Jako čtenář se znalostí historického vývoje a především s vědomím zločinů, kterých se komunistická strana dopustila a které ve zkoumaném období dosahovaly svého zrůdného vrcholu, jsem nebyla schopná udržet potřebnou míru distance, a pochybuji, že by toho byl schopen dnešní divák. Přesto shledávám zkoumání této doby a dramatiky podnětným, neboť pouze znalost historie může zabránit opakování stejných chyb v současnosti.
Město a (jeho) divadlo příběh královéhradeckého divadelního pah orku: od Elišky Rejčky k Annie Girardot, k novodobým tradicím městských Dionýsií
Gregar, Alexandr ; GAJDOŠ, Július (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Projekt doktorské práce ?Město a (jeho) divadlo? je pokusem zmapovat souvislosti mezi rozvojem města Hradce Králové a rozvojem divadla a divadelních činností na jeho území. V České republice je Hradec Králové v současné době - z hlediska vnímání divadelních aktivit - známý především novodobou tradicí mezinárodních divadelních festivalů, které mají podobu svátků, jakýchsi městských dionýsií, poutajících na sebe větší či menší pozornost divadelníků, umělců i kritiků, ale především místní společnosti. Ta právě tvoří, na rozdíl od jiných podobných akcí v České republice, zásadní objem návštěvníků tohoto festivalu (až 70 000 v deseti dnech), což lze považovat za mimořádný fenomén. Projekt si klade za cíl pojmenovat městotvorný aspekt divadla, a to především z hlediska jeho postavení ve veřejném prostoru ? proto také připomíná koncepční hledání místa pro divadelní budovu, zahrnující řadu námětů takových míst z hlediska reprezentačního, architektonického, sociálního i demografického. I důvody, proč se bez ohledu na růst města s cca pěti tisíci obyvateli v době postavení měšťanského divadla (1885) obloukem po roce 1990 vrátilo řadou rekonstrukcí k původnímu objektu, tedy v době, kdy je metropolí téměř stotisícovou. Práce na základě rešerše dobových pramenů, především novinových a tiskových zpráv, nabízí mozaiku informací o vývoji tohoto festivalu. Zabývá se jeho kvalitativními a kvantitativními proměnami, vedle hlavního programu i zrodem a vývojem tzv. Open Air Programu, představuje povahu názorů kritiků i laické ohlasy. Zabývá se také mnohokrát zpochybňovaným užíváním přívlastku ?Český Avignon?, který je spojován s královéhradeckým festivalem a pokouší se ho zařadit a specifikovat z hlediska obsahu i charakteru akce. V samostatných kapitolách jsou zpracovány některé manažerské otázky festivalu a práci doplňují soupisy inscenací uvedených v hlavním programu i v Open Air Programu v letech 1995-2009.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.